45/365 II.

Na netu jsem si našla, že v Žitné ulici je obchod s látkama a galanterií. Tak jsem tam z práce skočila a něco koupila. Jen si myslím, že u Mráze toho mají víc a asi i hezčí vzorky. Ale tady zase mají tu silnější výztuhu. Jen mi paní nebyla schopná říct, jak se jmenuje. Takže ani nevím, co to vlastně mám :-) :-)

K.

44/365 II. - Nové botky

Cestou z práce jsem se stavila u Deichmanna, jestli tam neobjevím nějaké nositelné botky. To v mém případě znamená pohodlné, co mě nebudou tlačit, nemají vysoký podpatek (nejlépe žádný) a hodí se k "lepšímu" oblečení. Přeci jen nemůžu každý den do práce chodit jen v džínách a botaskách ;-) :-)  Ty jsem si tedy ale dneska musela vzít, protože z těch bot, co jsem si koupila naposledy, mám zničený levý malíček a musím ho mít zalepený a docela mě bolí. Udělal se mi tam totiž puchýř, který prasknul a rozedřel se. Auuuu auuu... Zrovna dneska jsem říkala jedné kolegyni, že bych potřebovala boty, které budou vypadat jako lepší a podrážku budou mít jako botasky. Ale že to se snad ani nedělá. No a představte si, že já takový koupila :-) :-) :-)  Shora vypadají jako balerýny, ale podrážku mají sportovní. A je mi v nich jak v bačkorách  :-) :-)  Měla jsem radost jak děcko :-) :-) :-)   Tak jen doufám, že mě zítra nějak nezradí a já nebudu pajdat domů... ;-) :-)

Pak jsem v Pompu koupila dětem podložky k Legu. U těch kostek od Tomíka byla jen jedna a taková menší. Tak se o ni aspoň nebudou hádat, když budou mít každý svoji :-) :-) 

K.

43/365 II.

Dneska se mi nic nechce. Tak jsem si jen připravila jednoho Pepana podle Bellet z lednové Mariny. Tenhle bude pro Bětku a Honzíkovi ho udělám z té zelené látky s černýma puntíkama, co jsem včera koupila. Jen tedy nevím, jestli těm Pepanům budu dělat i ty "ostny". Nějak se mi do nich nechce.... 

K.

42/365 II. - Už zase v práci

Tak ode dneška už jsem zase zapojená do pracovního procesu :-)  Vrátila jsem se na svoje místo, do své kanceláře, ke svému stolu a ke stejné kolegyni  :-)  Všechno je tam stejné, jen mi někdo z těch, co tam během té doby seděl, zašpinil šuplíky a židle nemá jedno kolečko. 

Většinu věcí si pamatuju, ale i tak se jich dost budu muset doučit. Za těch skoro 6 let jsou přeci jen nějaké změny. No tak snad to zvládnu :-)

Cestou z práce jsem se stavila ve Švadlence, abych si to tam okoukla a nakonec jsem koupila 60g vatelín (co kdybych se třeba pustila do té deky, že? ;-) ) a dvě látky, které bych ráda použila na kabelku. 

Večer jsem se pustila do obalu na diář. Jen nevím, jestli se do něj Kláře ten diář vejde... Ještě jsem ho nedělala, je to premiéra. Možná jsem měla nejdřív udělat nějaký pro sebe, abych věděla, jak to dopadne... Teď musím počkat do zítra...

K.

41/365 II.

Neděle, čas rajčátek :-) Pěkně rostou...

Navečer jsem ještě udělala jedno filcové vajíčko, aby bylo do balíčku jako třetí. Nemůžu psát, pro koho bylo určené, co kdyby nakoukla, že? ;-) 

K.

40/365 II. - Peněženka

Včera jsem začla šít peněženku podle březnové Mariny. Vše jsem nastříhala, zažehlila vlizelín (nemám ronar, do přepážek jsem ho dala dvojitě), připravila harmoniku... Dokonce jsem ušila i kapsičku a na zip použila zipovou patku. Říkala jsem si, jak mi to docela jde a že se mi ta peněženka snad i povede udělat. 

Jenže dneska se mi tedy fakt "dařilo"... Udělala jsem špatně sklady, takže jsem neměla kam dát tu druhou přepážku. Tak jsem si řekla, že to bude jen malá peněženka a že ji dám kdyžtak Betynce na hraní. Tak jsem našila tu základní látku a pak jsem zjistila, že jsem ji našila špatně, že takhle bych měla tu kapsičku se zipem vpředu místo vzadu. Takže jsem to začla zase párat a při tom jsem si řízla do jedné té harmoniky (skladu). No fakt šílený. S podporou holek z Galerie jsem udělala nové harmoniky, dobře je poskládala, abych mohla použít obě přepážky. 

Peněženku mám hotovou :-) Je tedy trošku šišatá a přepážky jsou kratší, než by měly být, ale je moje první a stroj nemám ani měsíc. A nikdy mě nikdo šít neučil, takže to musím všechno postupně vstřebávat, než pochopím, co se po mně chce :-) :-) 

K.

39/365 II. - Betynka

Tak už jsou to 3 roky, co se nám narodila Betynka :-)  Dárečky se jí líbily, ale nejvíc asi čokoláda :-) :-) Jsem to říkala... :-)  A pak odpoledne jim Jára ještě dal krabici Lega, co jim tu nechal Tomík. Tak ta měla taky velký úspěch.

"Mamko, ty mě fotíš?"

"Ano, Betynko, já tě fotím."

Tak Bětka nahodila pózu :-D :-D :-D

K.