Čepičky pro Kubíčka

Dneska jsem dodělala čepičky pro Kubíčka. Dělala jsem je současně :-)  Tak už jen zapošiju nitky, o víkendu přibalím do balíčku a v pondělí poletí přes velkou vodu. 

K.

Čtverečky z listového těsta

Už dlouho jsem je nedělala, tak jsem měla  už od minulého týdne koupený měkký tvaroh a listové těsto a čekala na vhodný den. Dneska to vyšlo. Kdyby někdo měl zájem, jak je dělám, tak tady je postup :-) :-)  Není to ale nic objevného ani složitého :-) :-)

Listové těsto (nejraději mám to od Nowaca, jak jsou tam 3 plátky) rozkrájím na malé kostičky.

Prstama vypracuju placičky (dalo by se to určitě zmáčknout i válečkem - možná by to bylo i rychlejší...) a dám na pečičí papír.

2 měkké tvarohy (nejlepší je červený, není tak řídký) smíchám s cukrem a jedním vanilkovým pudinkem (práškem). Pak nastříkám bochánky zdobičkou...

 ...a upeču.

Byly toho 3 plechy. Dětem moc chutnají a hlavně, jak jsou ty čtverečky malé, tak s tím moc nenadrobí. I když tedy Bětka je schopná rozdrobit všechno... :-)

Odpoledne už nebyla taková zima, tak jsem se šla s dětma projít. A opět je mám jen zezadu... Prostě listí je lepší a nebou přeci mámě pózovat... :-) :-) :-) 

Lov na jehlice

Jára má dneska volno, tak jsme ráno zašli s Honzou na ortopedii a chirurgii. Na ortopedii ho objednali až na listopad, tak jsme jen chvíli čekali, než ho vzali na chíru. Nevěděl, co ho čeká, tak byl statečný. Dovnitř s ním šel Jára, já jsem s Bětkou počkala v čekárně. Pak jsem slyšela pláč, ale jen chvíli. Doktor mu to neudělal celé, musí tam ještě asi 2x. Cestou domů jsme ještě koupili řepíkový čaj. Honzík pak po každém čůrání brečel, tak jsme rozhodli, že ho necháme doma do konce týdne. Zítra skočím do školky ho omluvit.

Po obědě jsem se vypravila do Libně pro ty kulaté jehlice. Docela štreka :-)  Jela jsem autobusem na Vypich, pak jednou tramvají na Spartu a pak druhou do Libně. Čistý čas od nástupu do autobusu byl 57 minut. Tam. Ale bylo by to o 10 minut kratší, kdyby mi na Spartě ta druhá tramvaj neujela. Ale zřejmě jela dřív. Tedy bydlet bych tam nechtěla - ten puch od aut byl docela síla. A to jsem na té zastávce stála jen 10 minut. V galanterii jsem koupila jehlice (bohužel neměli vel. 4, tak mám 4,5) a 3 barvy Glorie, které nemám. Nemám jich tedy víc, ale ty ostatní si časem chci objednat přímo u Vlnapu.

Protože byl Honzík statečný a má bolístku, tak jsem večeři "uvařila" u Mekáče :-) :-) :-)   Děti šťastné jak blechy :-)   Tak jednou za čas to snad nevadí, když si dají něco nezdravého... I když, co je dneska vyloženě zdravé, že? 

K.

Sýkorky

Mamka mě odhalila - to krmítko tu máme hlavně kvůli mě :-) :-) :-)  Strašně ráda se na ty sýkorky koukám. Přírodopisný dokument na vlastní oči :-)  Pozoruju je, jak se různě zastrašují a odhánějí, načechrávají peříčka, aby vypadaly větší nebo roztahují křídla a ocásek. Přitom toho jídla je tam pro všechny dost :-)  Jsou jak děti :-)

Odpoledne jsem šla s dětma k doktorce. Bětku čekalo očkování a Honzíka pětiletá prohlídka. Bětka dostala píchanec a ani nepípla. Byla celá natěšená, že dostane bonbon :-) :-)  Pak s ní mamka šla ven a na řadě byl Honza. Ten měl taky dostat očkování, ale protože měl včera zvýšenou teplotu, tak ho dostane radši až za týden. Při prohlídce doktorka skoukla nohy a poslala nás na ortopedii, že má Honza ploché nohy a levou šmajdá dovnitř. Pak mu koukla na pinďu a poslala nás na chirurgii, aby mu uvolnili předkožku. Pak mu sestřička zkoušela ještě zrak, a ten má v pořádku. Aspoň něco...

Cestou jsme se stavili na ortopedii a chirurgii (máme to kousíček od dětské) a na ortopedii už nikdo nebyl a sestřička z chirurgie řekla, že se objednávat nemusíme, ať přijdeme zítra ráno mezi 10. a 11. Tak snad to dobře dopadne...

K.

Čepička

Dneska jsem dodělala další čepičku pro Bětku. Je to podle tohoto návodu, přičemž jsem využila překladu od Ro a trochu jsem si to upravila. Je to fakt moc pěkný vzor. Vypadá jak pletená, co? ;-) :-)  Bambulku jsem udělala "sundavací", takže může Bětka chodit s ní i bez ní :-)

K.

Ocenění

Jára si dneska vzal dovolenou. Ale ne kvůli nám, ale aby jel zase na závody... Odjel ráno po 7. a vrátil se za 12 hodin. Já mu neberu, že má nějaký koníček, ale někdy se to ve mně pere, že on se celý den baví a já mám celý den na starosti děti. A ony, jak když na to mají nějaký extra smysl, dokáží být protivní až hrůza. Odpoledne jsme měli i s mamkou zajít na malou pouť, co máme hned vedle baráku. Honza se těšil na skákací hrad, který přímo zbožňuje a Bětka by šla na kolotoč a houpačku. Mají tam i malou trampolínu, tak by si mohla zaskákat tam. Na ten hrad je ještě malá. Tak jsem po dětech chtěla, aby si uklidily. Několikrát jsem je upozornila, že když si neuklidí, že se na pouť nepůjde. Honza byl neustále vysmátý (doslova) a tvářil se, že se tam stejně půjde, i když neuklidí. A neuklízel. Tak když už jsem jim to řekla asi popatnácté a nic se nedělo, tak jsem řekla mamce, že se nikam nejde. Že mu pořád vyhrožuju, že tam nepůjde, tak aby viděl, že to myslím vážně. A Honza se pořád ptal, když že už půjdeme na ten hrad. Tak jsem mu vysvětlila, že dneska určitě ne. Že jsem něco chtěla, a že oni to neudělali. Takže mají smůlu. Tak začal brečet, ale vydrželo mu to tak 2 minuty... Nevím, přijde mi, že je mu poslední dobou nějak všechno jedno. Jestli je to takové období...? 

Protože bylo hezky, tak jsme se šli všichni alespoň trošku projít. Cestou jsem se sešla s Janou s dětma, protože chce, abych udělala Anetce baretek. Tak mi měla dát přízi. Jenže měla jen jedno 50g klubíčko, což je málo. Tak musí ještě jedno přikoupit.  

Večer přijel Jára. Už v mobilu psal, že má bronz za dnešní závod a za celkovou účast (či jak to napsat) má stříbrný pohár. Nevím, jestli bych si ten pohár nezasloužila víc já... ;-) ;-) ;-)   

K.

Výročí

Dneska je to 6 let, co táta zemřel.  Tak jsme odpoledne s mamkou a s dětma jeli na hřbitov. Než mamka v Motole vyzvedla kytku, tak jsem s dětma házela rohlíky kapříkům. Je tam malý rybník a v něm jsou nasazení kapříci. Ještě jsou fakt malinkatí a nejdřív před kousíčkama rohlíku utíkali, ale pak sem tam nějaký pochopil, že je to žrádlo a za chvíli se už cpali všichni :-) No a při té příležitosti mi došlo, že jsem si doma nechala foťák... Škoda. Pak jsme sedli na 10 a jeli na Vinohrady. Na hřbitově děti trochu zlobily, ale to se dá u tak malých dětí čekat. Tak jsem s nima alespoň sbírala kaštany. Pak je s Honzíkem doneseme do školky. Mamča zatím uklidila listí z hrobu a dala tam tu pěknou kytku. Je umělá, ale vypadá fakt moc krásně. No fotku nemám, nebylo čím fotit... 

Pak jsem jela s dětma domů a mamka ještě na Andělu zašla do Tesca a pak mi zašla na Arbesák do galanterie, jestli tam nemají ty krátké kulaté jehlice. Tam tam je taky nemají. Jen samé 80ky. Já snad fakt budu muset jet do té Libně :-) :-)

Jo a ještě jedno výročí dneska máme. Veselejší. Bětce je dneska dva a půl roku :-) :-) 

K.