174/365 II.

Na dnešek Jarek vymyslel pro děti výlet historickou tramvají. Včera jsme se domluvili, že s nima pojede sám, abych si já mohla došít tu věc, o které tu nemůžu psát. Nakonec se k nim přidala i mamka :-) Jeli autobusem do Střešovic a pak historickou tramvají na Výstaviště a pak zpět do Střešovic. Dětem se to moc líbilo.

Mamka mi pak ještě volala, že příště dáme Bětě montérky a ne šaty. Byla celá zamazaná od kolomaze. Ani nevědí, kde se zmazala. Honza byl čistý a přitom všude běhali spolu. Z nejhoršího Bětu Jarek očistil vlhkýma ubrouskama ještě tam, ale i tak přijela domů jako prasátko... Takže šla rovnou do vany.

Když večer čistil Jarek Honzíkovi zoubky, tak zjistil, že mu roste druhý zub za jedničkou vlevo dole. Akorát, že se mu ta jednička ještě nekýve. No naštěstí jsme na čtvrtek všichni objednaní k zubařce. Takže počítám, že ta mu ho vytrhne. Doufám, že tam Honzík nebude moc křičet...

No a večer jsem dodělala ten druhý lem. Na HBO dávali Občanský průkaz, tak jsem to dělala při něm :-) 

Jsem zvědavá, co na dečky řeknou zítra děti. Ale to si musím počkat až přijdu z práce. Jen doufám, že se jim budou líbit....

Pepíček (panenka ještě po mně) je Betynky a Meďulka (medvědí holčička) je Honzíkova.

K.

173/365 II. - Houbičky

Budík zvonil ve 4.40. Hrůza... Ale co bysme neudělali pro houby, že? ;-) :-) :-) Hned jsem koukala z okna, jak to venku vypadá a bylo sucho a začínalo svítat. Zapla jsem počítač a koukla na i-dnes na počasí. Mapa byla bez jediné srážky. Hurá, můžeme jet. Já vím, zní to jako komplikované přípravy, ale ten déšť minule mi fakt stačil... Dneska jsme jeli zase do Kamenných Žehrovic a vyšli jsme až nahoru. Je tam moc pěkný les. Hub jsme tedy neměli plné koše, ale nakonec z toho bylo 7 plechů na sušení a jedna krabička od Ceresu na mrazák. 

Járy úlovek:

Můj úlovek

Jára jich má tedy víc, ale já jsem spokojená. Největší radost mi asi udělal ten největší hříbek. Krásně totiž voněl :-) Ty bílé hřiby tak krásně nevoní. Jo a neměl ani jednoho červa. Fakt náhera :-) :-)

Večer jsem sedla zase k šití a přišila na obě dečky lemy...

...a červený jsem ručně přišila i na druhé straně.

Tu druhou už jsem ale nezvládla, to zase až zítra. Nechápu, jak si někdo může sednout večer k telce a udělat lem na celé velké dece. 

K.

172/365 II.

Včera jsem říkala jedné kolegyni, že dneska bude pršet. Tvrdila mi, že nebude. Pravdu jsem měla já... Kolem 10. hodiny byla taková tma jako v 9 večer, bouřka, vichr a liják. Až mi bylo docela nepříjemené sedět u počítače hned u okna. A další déšť mě zastihl, když jsem jela domů. Naštěstí to nejhorší bylo, když jsem byla v Albertu :-) Tak doufám, že zítra už pršet nebude, protože chceme s Járou jet na houby. Jen sami dva. Chceme jet už v 5.43 od nás vlakem, a to je na děti moc brzy.

Večer jsem si sedla zase k mini dečkám, udělala jsem sendviče a prošila je. Připravila jsem si i lemy, ale ty budu přišívat až zítra. 

K.

171/365 II. - Dečky

Asi tak dva dny přemýšlím o tom, že by bylo dobrý koupit ještě nějaký košík, ať máme doma dva. Sice mám na houby uháčkované tašky, ale třeba na takové klouzky je košík fakt lepší. Tak kdyby se zase jelo na houby, tak ať se furt po lese nenaháníme kvůli jednomu košíku. Kolegyně mi říkala, že si kupuje košíky v Lipencích, ale to mám dost z ruky. Tak jsem se jí ptala, kolik je tak cenové rozmezí, abych mohla srovnávat. V těch Lipencích prý totiž nakupují všichni ti ostatní prodejci, kteří to pak mají samozřejmě dražší. Cestou domů jsem vystoupila na Ostrčilově náměstí, protože tam je nějaký obchod a ve výloze mají košíky. Tak jsem se tam šla podívat. Ale mají tam spíš malé košíčky a ty větší cenově moc neodpovídaly. Pak jsem se stavila v obchodě v Lidické, ale z té jsem docela rychle vycouvala. Tam mají průměrné košíky i kolem 400 Kč. Docela síla. Takže jsem se smířila s tím, že holt druhý košík nebude.

Protože jsem musela vystoupit o stanici dřív, abych si zašla do lékárny, tak jsem se stavila i v naší galanterii. Na netu mě totiž zaujala výroba butonků. Nevypadá to složitě a výsledek je moc pěkný. Ale paní měla jen malé knoflíčky. Tak jsem si vzala alespoň jedno balení, že to vyzkouším. Třeba někde seženu větší. Tedy ony se dají sehnat na netu, ale jedna holčina má butonky a druhá zase to udělátko na ně. Takže dvojí poštovné. To se mi moc nechce. Zítra zkusím zavolat do maloobchodní prodejny Koh-i-nooru ve Vršovicích. 

Když jsem šla z té galanterie do lékárny, tak jsem procházela kolem květinářství. A oni tam mají už delší dobu vystavené i nějaké proutěné zboží. A mají i košíky. Tak jsem je okoukla a nakonec jsem si jeden koupila. Velký je tak akorát a stál 155 Kč. V tom obchodě v Lidické by byl tak za 350 Kč. 

Když jsem přišla domů, tak jsem zjistila, že mi ten zbytek látek (a bylo jich docela dost) mamka vyžehlila. Je zlatá :-) :-)  Přitom dneska je děsný horko. Tak jsem si vypila kafčo a pustila se do vaření večeře (a jídla na zítra). 

Večer jsem ty pruhy látek ze včera rozstříhala na menší a pak je postupně zase sešila :-)

...sežehlila švy na jednu stranu a smotala...

A pak jsem je zase rozřezala a srovnala vedle sebe....

....abych je zase sešila :-)

Pak už jsem jen opět sežehlila švy na jednu stranu.

Zítra nastříhám tenký vatelín a spodní látku a mohla bych to zvládnout oboje prošít. Jen tedy ještě nemám vymyšlenou tu spodní látku. Jestli mám použít jednu z těch čtyř nebo nějakou úplně jinou. A taky z nějaké musím udělat lem. No tak to nevím, jestli to stihnu všechno zítra.... 

K.

170/365 II. - Výlet do práce

Dneska má Jarek volno, tak jsem se s ním už předevčírem domluvila, že po obědě vezmě děti a přijedou mi do práce naproti. Honzík pořád chtěl vědět, jak to vypadá u mě v práci. Sice jsem měla nápad, že bych ho třeba v pátek, kdy není takový blázinec vzala do práce už od rána, ale při představě, jak to Bětka špatně ponese, jsem to zase zavrhla. Živě jsem si totiž představila, jak jí bude Honza pořád předhazovat, že on byl se mnou v práci a ona ne... Tak takhle tam byli oba, projeli se tramvajema a metrem a byli spokojení :-) :-) 

Odpoledne svítilo sluníčko, tak jak jsme dojeli domů, tak jsem postupně projela pračkou všechny nové látky, co tu mám. Chtěla bych se totiž pustit do deky, tak ať to mám vše připravené. Dvě pračky jsem pak stihla i vyžehlit. Zbytek už nedoschnul. Tak zítra.

Večer jsem si připravila látky, z kterých bych tu deku (zatím tu pro Bětku, další bude pro Honzíka) chtěla udělat a najednou mě napadlo, že když to všechno rozstříhám, že mi vlastně nic nezůstane... Tak já si ty látky snad nakonec kupuju proto, abych si je tu syslila na hromadě... :-) :-) :-) 

Nakonec jsem se alespoň rozhoupala k tomu, že jsem si nařezala pruhy látek na takové malé dečky pro Betčino miminko a Honzíkovýho medvídka (vše musím dělat 2x, to prostě jinak nejde...). Viděla jsem totiž ve Švadlence takový skvělý nápad, tak mě napadlo, že to taky vyzkouším.

K.

169/365 II. - Nic

Tak po dlouhé době nemám nic. Prostě jsou i takové dny... ;-) ;-) :-)

K.

168/365 II.

Dneska mi začalo 14 dní zastupování vedoucí, tak abych to měla veselejší, tak mi přišly dva balíčky :-) :-)  V jednom byla knížka z burzy, co byla na Galerii Marina a v druhém látečky od Miruš, na které jsem se těšila už v pátek, ale pošta to viděla jinak... ;-) No a protože jsem v pátek nevyfotila ještě ty časopisy z burzy, tak jsem je cvakla dneska. To háčkování pro děti jsem snad v trafikách ani neviděla.

K.