Ráno jsem dobalila, co ještě zbývalo a mohli jsme vyrazit. Cesta ubíhala pěkně, docela mě překvapilo, že E65 je docela pěkná silnice a ani nebylo moc aut. Za Turnovem jsme zastavili na protažení a vyčůrání. Děti dostaly sušenku a když dojedly, jelo se dál. Někde za Železným Brodem Bětka prohlásila, že jí bolí bříško. U ní to znamená jen jedno - bude zvracet. A než Jára stačil zastavit u vhodného kraje silnice, tak už to měla v dlaních. Naštěstí je to estétka a snaží se udělat co nejmenší nepořádek ;-) No ale stejně jsme ji museli celou převléknout. No ještě, že už jsme nebyli na dálnici, to nevím, jak bysme udělali... Po pár kilometrech se ozvala stejná hláška. Naštěstí už toho nebylo moc, takže ji Jára jen otřel a s flekem na tričku usnula a spala až k penzionu. Asi to na ní byla moc dlouhá cesta, moc velké horko a moc zatáček. Honzík byl v pohodě - pořád něco povídal a nebo si zpíval.
Penzion Bona je moc pěkný a dostali jsme krásný pokoj, resp. dvě místnosti. Takže děti měly svůj pokoj, kde si mohly i v klidu hrát.
Pohled z balkonu :-)
Když jsem psala mamce, že bylo Bětce špatně, tak hned zabalila tři trička a jedny tříčtvrťáky a jela na hlavní poštu, aby mi to poslala.
K.
3 komentářů:
Ahojky jůůů do Rokytnice jezdíme na dovolenou taky .... máme 2 chaty kam jezdíme ... a máme to tam rádi v loni a letos sem vynechala ...pá
No vidíš, kdybyste jeli, mohly jsme se někde sejít :-) :-)
K.
Zvracení v autě moc dobře znám, to je Klárčina doména. Jezdníme s mnoha pytlíky :-)
Okomentovat