Dnes nastal den D - jedu k Belletce do obchůdku :-) Ráno jsem odvedla děti do školky a pak zašla na naše maličké nádraží a koupila si lístek do Roudnice. Fakt jsem ráda, že ho tady máme, že jsem nemusela plašit u pokladen na hlaváku. Stihla jsem ještě kafčo s Painčinou čajovnou a pak mazala na tramvaj. Stavila jsem se na Pavláku v trafice, že si koupím nějaké čtení do vlaku a objevila jsem, že už konečně vyšla Burda kids. Ale těžce mě tedy zklamala... A to se na ni těším už tak od března... Jenže jak jsem se zasekla v trafice, tak jsem se zděsila, že snad nestihnu ten vlak a utíkala do metra. Na hlaváku jsem zjistila, že moje nástupiště je až to úplně poslení, sedmé. Takže jsem nasadila rychlost, kterou mívám, když potkám hodně lidí a potřebuju zmizet a ještě jsem si asi 7 minut počkala na nástupišti :-)) Jak jsem sedla do vlaku, tak jsem psala Pajkině, kde sedím. V Kralupech jsem vystoupila a hledala Pavlínu s kočárkem a viděla jen, jak nádražačka pomáhá někomu s kočárem a pak zabouchla dveře. Šmarjá, ona je v těch prvních dveřích a já u těch posledních. Tak jsem popoběhla a naštěstí průvodčí vystupoval, takže mi ty dveře zase otevřel. Normálně už jsem se viděla, jak si jenom zamáváme a zůstanu na perónu.... Nevím, jak moc cestujete ve voze určeném pro cestující s dětmi do 10ti let, ale tedy kočárek můžete nechat tak akorát v chodbičce hned u dveří. Myslím těch hlavních. Takže Pavlína vzala Verunku a kabelku a šly jsme si sednout do kupé. Akorát já tedy žila představou, že v tomto voze fakt jezdí lidi s dětma... Myslím, že jsme tam byly jediné... Těm ostatním se asi nechtělo sedět v klasické druhé třídě. Zbývala půl hoďka do Roudnice a ta utekla jako voda. Měla jsem vytisknutou mapu, jak se dostaneme z nádraží k Ivance a byla jsem překvapená, že jsme tam došly během chvíle. Není nadto vytisknout si mapu ve velkém rozlišení :-))))
Ještě nebylo poledne, tak jsme si s Pavlínou řekly, že ještě zajdem na oběd a pak teprve za Ivankou. Nejblíž byla restaurace Pod Hláskou. Verunka dostala určitě vynikající lososový krém, protože ho úplně celý snědla :-) My jsme si daly smažený sýr, který byl taky moc dobrý :-)))
A pak jsme už šly k Ivance. Byli tam všichni, včetně Ivanky. Je tak strašně milá a ochotná... Nepoznala jsem snad nikoho tak úžasného, jako je Iva. Potkaly jsme tam ještě pár Marinek a všechny jsme se kochaly tou spoustou nádherných látek a výrobků z nich a povídaly jsme si o všem možném.
Přestože jindy kupuju hromady látek, tak tentokrát jsem si řekla, že si koupím jen jednu, která ale bude stát za to. Chci si ušít cestující cestující z červnové Mariny. Nakonec jsem našla jednu, která je fakt úžasná. Tak doufám, že se mi taška povede :-))
Ivanka mi dala tašku s nějakými českými látkami, co jí zbyly. Prý že z nich určitě něco ušiju :-) Tak to je tedy závazek :-))) Slibuju, že se vynasnažím :-)))) A ještě jednou strašně moc děkuju!!!!!!
K.
0 komentářů:
Okomentovat